V létě roku 1968 se na významného amerického profesora baltimorské univerzty prof. Juliana Stanleyho obrátili rodiče mimořádně matematicky nadaného, ale současně velmi se ve škole nudícího chlapce Josepha Batese. Po prvních testech z matematiky bylo jasné, že dvanáctiletý Joseph je tak nadaný, že je potřeba hledat pro něj velmi speciální způsob vzdělávání. Mimořádně pokročilé schopnosti chlapce přiměly profesora Stanleyho, aby přesvědčil děkana své univerzity k přijetí hocha do bakalářského programu na univerzitě. Tento příběh ovlivnil mnohé. Dal vznik unikátnímu výzkumu mimořádně matematicky nadaných studentů, popsal způsob jejich identifikace, vytvořil různé nové formy jejich vzdělávání. Na další desetiletí tak formoval pohled na adekvátní podporu nadaných dětí a dospívajících v matematice.

Matematické nadání 

V našem projektu chceme respektovat následující:

• Je potřeba identifikovat potenciál v matematice co nejdříve.
• Je velmi žádoucí identifikační proces opakovat tak, abychom podchytili i děti, u nichž se potenciál projevil později. Je totiž velmi důležité, aby ihned při manifestaci nadání získaly tyto děti či dospívající adekvátní podporu.
• Je důležité neustále hledat souhru mezi identifikovanými schopnostmi dětí a jejich optimálním rozvojem.
• Je zásadní podporovat pedagogy tak, aby dobře porozuměli typickým charakteristikám nadaných dětí v útlém věku a uměli na ně vhodně reagovat.