Nadání je tvořeno interakcí tří základních souborů lidských vlastností – nadprůměrnými obecnými schopnostmi, vysokou osobní angažovaností v úkolu a vysokou úrovní tvořivosti. Nadané a talentované děti jsou takové děti, které těmito soubory vlastností disponují nebo mají potenciál k jejich rozvoji a využívají je v libovolné potenciálně hodnotné oblasti lidské činnosti. Děti, které projevují nebo jsou schopny rozvinout interakci mezi oněmi třemi soubory vlastností, vyžadují širokou paletu vzdělávacích příležitostí a služeb, která není v běžném vzdělávacím rámci poskytována. (Renzulli, 1978)

Výše uvednou, dnes již klasickou definici nadání amerického pedagoga J. Renzulliho zřejmě už většina zná. Pojďme se ale zamyslet podrobněji nad některými specifikcými faktory, které nadání formují. 

1.Prostředí 

Zvlášť sociální kontext určuje, které zdroje a podněty budou dítěti k dispozici, a kterých bude moci pro usnadnění rozvoje svého potenciálu využít. Bylo by zbytečné zdůrazňovat, že pro podporu nadání je důležité, aby sociální prostředí přinášelo rozmanité příležitosti a podněty k učení a současně, aby budovalo v dětech otevřenost k novým výzvám, bez obav ze selhání. Právě v útlém věku hraje zvláště rodina důležitou roli, zvláště proto, že v tomto věku mají děti méně příležitostí ke hledání vlastních, nezávislých zdrojů. 

2. Typy úloh

Nadání formují i samotné úlohy, které se dítěti dostávají. Vhodný úkol pro nadané děti musí obsahovat dostatečnou výzvu, aby děti zaujal a aby se mu chtěli se vší vervou a energií věnovat. Úkoly, které se odvíjejí od věkových norem a ne od skutečných schopností, bývají pro mnohé nadané děti spíše nudné a tím nezajímavé. Proto je tak důležité zadávat dětem takové problémové úkoly, které odpovídají jejich mentálním schopnostem, ne věkovým normám.

3. Způsob zpracovávání informací

Myšlení a způsob zpracovávání informací není pasivní proces. Každé dítě, nejen nadané, si musí umět vybírat, který aspekt úkolu je důležitý, kterým se bude zabývat, který uchová v paměti, případně který z minulé zkušnosti použije a aplikuje na situaci novou. U nadaných dětí se tyto děje obvykle odehrávají velmi rychlém sledu. To ale mívá za následek skučnost, že si některé nadané děti často neuvědomují, které kroky a postupy při řešení úkolů vlastně použily. Učitelé tuto skutečnost často zmiňují zejména tehdy, když pozorují nadané děti, jak řeší často i velmi složité matematické příklady. Některé děti, totiž velmi rychle dospějí ke správnému výsledku, sled jednotlivých myšlenkových kroků však zopakují s určitými obtížemi. Proto je důležité poskytovat nadaným dětem velmi cílenou zpětnou vazbu k jejich myšlení a způsobu zpracovávání informací a tím je učit si jednotlivé kroky lépe ukotvit.

4. Výkon

Pocit úspěchu, pocit dobrého výkonu, odvozuje dítě často z toho, zda a jak moc naplňuje daný výsledek jeho vnitřní potřeby, zda koresponduje s jeho zájmy a zaujetím. Naopak mnohem méně často hodnotí výkon jako úspěšný pouze podle toho, zda odpovídá nějakým vnějším standardům nebo odměnám. Proto je tak důležité podporovat děti nejen v tom, v čem mají schopnosti, ale hlavně v tom, v čem mají schopnosti a co je současně i zajímá a baví.

Každé dítě je jiné a každé si v důsledku svých vlastních potřeb a zájmů vybírá z  to, co vnitřně považuje za důležité a smysluplné, to, co ho zajímá, motivuje, baví a do čeho chce i nadále investovat energii. Proto nemá smysl nutit děti dělat něco, na co sice dispozice mají, ale co je nezajímá a nebaví. V tomto projektu budou zajímat nejen schopnosti dětí, ale i jejich zájem o matematiku a vnitřní motivace.